.

.

22. 11. 2018

Advent u Berušek

  • Společně s dětmi prožívat radost a těšení  na dění kolem nás v adventním čase.
  • Rozhovor s dětmi: Co je advent? Jak se doma připravujeme na vánoční svátky? 
  • Námětové hry: "Na čerty a andílky".
  • Úkoly z čertovské školy na pracovních listech.
  • Čertovské počty.
  • Čertovské karty.
  • Mikulášské labyrinty.
  • Mikulášské puzzle.
  • Mikulášské omalovánka.
  • Mikulášský obrázek: kreslení , stříhání nalepování, tiskání.
  • Kreslení oblyčeje čerta na tabuli poslepu.
  • Procvičení mimiky obličeje:“Čertovské obličeje.
  • Nácvik říkadla: "Pro Mikuláše".
  • Pohádka: „O čertovi a Káče“.
  • Cvičení s čertovskou hudbou.:Jo, jo, jo ,Bu, bu, bu , My jsme malí čertíci,  Autobus
  • Závody čertů: Hod pytlem, skákání v pytli, prolézání díry do pekla, podlézání, přenášení.
  • PH:“ Čertí honička – s peříčkem“, „Hra na ticho“, "Anděl řekl!", "Koho odnesl čert".
  • Jóga: „Les“ - pozdrav slunci, strom, déšť, květina, hřib, zajíc, srnka, motýl pavouk, beruška.
  • Nácvik básniček a koled a programu "Živý betlém" na besídku.
  • Hry děti na interaktivní tabuli s programem "Vánoce".
  • Výroba přáníček a dárečků na vánoční besídku.
  • Kolektivní práce k výzdobě třídy berušek na Vánoce.
  • Výroba andílků z papírových kapesníčků
Pro Mikuláše 
Mikuláši,pojď jen blíž,
ať nás hezky uslyšíš.
Celý rok jsme hodní byli,
ani trochu nezlobili.
Nemusíme se čerta bát,
ten si hodné nechce brát.
Andílka si pohladíme,
to se může,to my víme.
Za rok ,až zas přijde čas,
z okna vyhlížeti budeme vás.

Pro Andílka
už se těším andílku, na vánoční nadílku,
chci být hodný moc a moc, vydržím to do Vánoc.
A potom zas maminko, začnu zlobit malinko.

Hra na ticho
Někdo stojí za vraty a je celý chlupatý. 
Je to čert a nebo ne?  To se brzy dozvíme!
Kdo slovíčko pískne, toho ať čert stiskne. 
Kdo slovíčko řekne, toho ať čert trkne.
Kdo slovíčko prohodí, toho ať čert uhodí.

Leze z pekla, leze čert a to není žádný žert,
po světě se rozhlíží a zlobidla vyhlíží.

Kdo chce všecko vědět musí tři dny v pekle sedět
Co víme o čertovi“ -  poslech – rozhovor s dětmi
To je mi záhada. Nikdo nikdy neviděl čerta a přeci víme ,jak vypadá.
Má kopyto na jedné noze a umí létat po obloze.
Má rohy a oháńkou mává. Kdepak to není kráva.
Víme, že bydlí v pekle a víme, že žádné peklo není,
a víme, že hudruje vztekle asi takhle blekle, blekle.
A víme, že smrdí sírou a proletí každou dírou.
A víme, že je hodně starý, hloupý, zlý a provádí čáry
a je strašně chlupatý Každý ho umí popsat od hlavy až do paty.
Kdo ví, čí je to vina. Bude v tom nějaká čertovina.
Nikdy nikdo neviděl čerta a všichni víme, jsak vypadá.


Pohádky: „Čert a Káča“
Byla Káča na veselce,tancovat s ní  nikdo nechce.
Káča dupla: skramente! Chci tancovat třeba s čertem.
Jen to řekla, čert tam stál,hned s ní v kole tancoval.
Chytla se ho kolem krku:nepustím tě, ty můj kluku!
Čert s ní letěl do pekla,Káča se však nelekla.
I vy jedna chásko líná!Všude je tu prách a špína,
hybaj, hybaj do práce se mnou není legrace!
Lucifer jen houkl vztekle:tuhle holku nechci v pekle.
A tak s Káčou na hřbetě čert se vláčí po světě.
Od vsi ke vsi, potom k městu: Kdo chce Káču za nevěstu?
Co dál bylo? Teď už víme. My se čerta nebojíme.  
Jenom křiknem: Káča je tu!A čert mizí v cuku letu.

Malý chlapeček zdobí stromeček

18. 11. 2018

Poznáváme naše tělo


·        Umět správně pojmenovat části lidského těla
·        Vytvářet pozitivní vztah k vlastnímu tělu
·        Rozvoj a procvičování správné koordinace
·        Koordinace pohybů, rozvoj motoriky
·        Seznámení s lidskými smysly, poslech pohádky Pět kamarádů
·        Prohlížení knih a encyklopedií o lidském těle
·        Oko- stříhání, lepení, malování
·        Pracovní list- nácvik rovných čar- hřeben
·        Didakt.hra- pravda nebo lež?
·        PH: „ vitamín a bacil“, „ na sochy“, „na kopřivu“, „Kuba řekl“
·        Protažení celého těla- cvičení s hudbou, cvičení s ukazováním- hlava, ramena…
·        Dechová a artikulační cvičení
·        Seznámení s básní:“ Moje tělo“
·        Jak fungují smysly: sluch- se zavřenýma očima poznáváme různé zvuky, hra: „ptáčku, jak zpíváš?“ zrak- pozorujeme co vidíme z okna, i ve větší dálce,hmat- co se skrývá v krabici- poznáváme hmatem různé předměty, chuť- zkoušíme co je sladké, slané, kyselé,čich- co vše cítíme nosem?
·        Rozvoj koordinace pohybu- BUBLIFUK- práskání bublin pouze danou částí těla
·        Logopedická chvilka- CH- chechtavá
·        Zpíváme s kytarou- opakování oblíbených písní
·        Učíme se koledy
·        Jaké je to být:        nevidomí- pomoc mezi kamarády
neslyšící- zkoušíme odezírat slova pouze očima
těles. postižení- zvedání předmětu holou nohou,
určité činnosti vykonáváme jen jednou rukou
·        Kreslení lidské postavy- snaha nakreslit všechny důležité části těla
·        Hrajeme si na doktora- ošetřujeme kamarády, plyšáky, panenky
·        Povídání o doktorech, jaké doktory známe, každý je na něco jiného
·        Procházka ke zdravotnímu středisku
·        Vycházky do přírody, sportujeme na zahradě, hrajeme pohybové hry


   Báseň Moje tělo
Moje tělo mozek řídí,
oči, ty to dobře vidí.
Pod hlavou je krček malý,
na rukou jsou velké svaly.
Na nich máme prstů pět,
spočítáme si je hned.
V hrudním koši srdce máme,
do bříška si jídlo dáme.
Nohy obě procvičí se,
venku dobře skotačí se.

Hlava, ramena
Hlava, ramena ,kolena, palce,
kolena, palce, kolena, palce.
Hlava, ramena ,kolena ,palce,
oči ,uši ,pusa, nos.

Logopedická chvilka
Chacha chacha chichu chichu,
copak je ti, Honzo, k smíchu?
Jakpak bych se nechechtal,
když mě táta polechtal.
Polechtal mě na zádech,
smíchem sotva chytám dech.

Pět kamarádů
Pod velikým kopcem porostlým zvláštní tenkou trávou byla malá vesnička. V té vesničce bydlelo 5 kamarádů.Všichni se měli rádi a každý uměl něco jiného.
První kamarád měl dva domečky, postavené hned pod kopcem. Ten uměl rozeznat a popsat všechno kolem. Vyprávěl ostatním, jak krásné jsou stromy a keře, jakou barvu mají květiny, jak vypadají zvířátka.
Na kraji vesnice si postavil dva vysoké domy druhý kamarád. Ten uměl dobře poslouchat. Říkal ostatním, jak krásně zpívají ptáčci, jak volá na kočku malé koťátko nebo třeba jak bublá potůček za lesem.
Třetí z kamarádů měl malý domeček uprostřed vesnice. I on uměl zvláštní věc. Když začaly vonět kytičky, říkal ostatním, jaká je to vůně.A když šli všichni do lesa, poznal podle vůně, kde rostou houby a nebo zapáchají bobky, která tu zanechala divoká prasátka.
Čtvrtý z kamarádů měl postavený malý domeček v dolní části vesnice a všem vařil jídlo. Uměl to znamenitě.Dovedl totiž rozpoznat, co je slané, sladké, hořké nebo kyselé. A tak mělo jídlo vždy tu správnou chuť.
Poslední pátý kamarád měl postaveny dva největší domečky úplně dole, na konci vesnice. A co zvláštního uměl on?Když svítilo sluníčko, říkal všem jak je teplé.nebo naopak, když byla zima, hned to poznal a radil všem ostatním, aby se teple oblékli. Dovedl rozpoznat, co je hladké nebo hrubé. Varoval ostatní, aby nesahali na ježka, protože by se mohli popíchat.
Víte děti, kdo byli tito kamarádi?



11. 11. 2018

V lese je krásně

  • Navázání na minulé týdenní téma o lese.
  • Upevňování znalostí dětí o názvech stromů.
  • Prohlížení  obrázkových knih a encyklopedií k tématu.
  • Námětové hry:  "Stavba lesa" .
  • Pexeso: "Zvířata z lesa".
  • Modelování: "Houby".
  • Hry  na interaktivní tabuli s programem LES.
  • Plnění veverčiných úkolů z programu LES.
  • Nácvik písně les.
  • Cvičení jógy  s  hudbou s motivací písně les.
  • Pohybové hry: "Medvěd", "Ježek".
  • Podzimní vycházka do lesa.
  • Stromy v lese a jejich názvy - video. 
  • Jehličnaté strom - video.
Básnička:
Listopad má pro každého,
zvláštní krásu vážení.
Že nevíte co tím myslím?
Přece listí na zemi.

Písnička:
V lese je krásně jehličí voní,
příroda prosí, nebuďte sloni,
my sloni nejsme, půjdeme tiše,
co les nám dává chcem vidět i slyšet.
Kdo v lese žije a co v něm roste,
chovejte se jak zdvořilí hosté,
příště až půjdem do těch míst zase,
zažijem pohodu v té pestré kráse.


4. 11. 2018

Stromy ztrácí listí


·        Vytvářet pozitivní vztah k přírodě
·        Upevňování přátelských vztahů ve třídě- Koho mám rád
·        Podle obrázků umět rozeznávat jehličnaté x listnaté stromy
·        Znaky podzimu- počasí, pouštění draka, kratší den, odlet ptáků, padání listů a jiné změny v přírodě…
·        Didaktická hra- co držím v ruce? Poznávání přírodnin- listy, šišky, kámen, kůra, klacík, plody ze stromu…
·        Podzimní sluníčko z listí- práce s vylisovanými listy
·        Rozeznávání listů z jednotlivých stromů
·        Poslech pohádky :  Proč mají stromy na podzim barevné listí?
·        Stavíme les plný stromů- hry s dřevěnými stromky, hříbky, zvířátky…
·        Pařezová chaloupka- frotáž listů voskovými pastely
·        Kouzelné malování barvami a svíčkou
·        PH: „ Na stromy“, „Stromek- hříbek“, „ Na ježka“, „ listová honička“
·        Motivační cvičení- strom, procvičení lokomočních dovedností- běh, chůze, poskoky, přeskoky, chůze v podporu dřepmo…
·        Housenka z listí- společná práce dětí
·        Seznámení s básní Les, Zamykání lesa
·        Malování skřítků podzimníčků
·        Procvičení hodu horním a dolním obloukem – využití šišek
·        Komunitní kruh: umíme rozlišit listnaté a jehličnaté stromy, poznáme listy známých stromů, co získáváme ze stromů? Kdo může stromům ublížit? Komu se říká doktor stromů, čím dýcháme my a čím stromy? Čím pijeme my a čím stromy? Mají stromy narozeniny? Jak poznáme stáří stromů?
·        Pracovní list- dokresli letokruhy
·        Procvičení matemat. představ- počítáme listy
·        Seznámení s písní Rok
·        Poslech písničky Stromy
·        Podzimní strom ze starého puzzle
·        Dechové cvičení- vítr- nádech nosem a dlouhý výdech ústy
·        Prstové cvičení- procvičení prstů a části ruky- hrábě: hrabu listí na hromádky, dopředu a zase zpátky. Dopředu a dozadu na jednu velkou hromadu.
·        Vycházky do okolí MŠ- pozorujeme změny počasí, poznáváme stromy, počítáme, poznáváme barvy  a velikost listů


Motivační cvičení- Strom
Levou nohu k pravé noze přisuň pěkně pomalu,
Hlavu vzhůru, stoupni rovně, ruce zvedni nahoru.
Jsi strom, co listy má, větřík na ně zafouká, větve pěkně rozhoupá.
Fouká, fičí, větve sklání, vpravo, vlevo je uklání.
Až ten vítr odlétne, tak si stromek oddechne.

Básnička les
Buky smrky, buky smrky,
Kousek vedle čtyři jedle.
Jehličí a spadlé šišky,
Všude kolem žluté lišky.
Břízy, listy černý bez
Všude kolem hustý les.
Zamykání lesa
Zamykám, zamykám les, aby se nikdo nevlez.
Ani kočka ani pes.
Vleze-li sem bába, ať je z ní žába,
Vleze-li sem dědek, ať je z něj dudek.
Vleze-li sem panna, ať je z ní srna.
Vleze-li sem mládenec, ať je z něj mravenec.

Písnička  Rok
JARO, LÉTO, PODZIM, ZIMA, TO JE CELÝ ROK.
STEJNĚ LETOS, JAKO LONI, TAK I NAPŘESROK.
PO JARU JE VŽDYCKY LÉTO, PODZIM PO LÉTU
A NEŽ-LI SE NADĚJEME, ZIMA UŽ JE TU.
2.
KDYŽJE JARO VPLNÉ KRÁSE, KDYŽ MÁ ZELENOU,
NA TRÁVNÍKU KLUCI HRAJÍ SMÍČEM KOPANOU.
PO JARU JE VŽDYCKY LÉTO, PODZIM PO LÉTU
A NEŽ -LI SE NADĚJEME, ZIMA UŽ JE TU.
3.
KDYŽ SE HLÁSÍ HORKÉ LÉTO, ROSTOU JAHODY,
SEJDEME SE VŠICHNI SPOLU NĚKDE U VODY.
PO JARU JE VŽDYCKY LÉTO, PODZIM PO LÉTU
A NEŽ -LI SE NADĚJEME, ZIMA UŽ JE TU.
4.
NA PODZIM KDYŽ PADÁ LISTÍ ZLIP A Z JAVORŮ,
PÁNI DRACI KOUKAJÍ SE LIDEM DO DVORŮ.
PO JARU JE VŽDYCKY LÉTO, PODZIM PO LÉTU
A NEŽLI SE NADĚJEME, ZIMA UŽ JE TU.
5.
A KDYŽ JE TU BÍLÁ ZIMA, UŽ JSME NA KONCI,
CHCETE –LI TAK NASHLEDANOU NĚKDE NA KOPCI.
PO JARU JE VŽDYCKY LÉTO, PODZIM PO LÉTU,
A NEŽ-LI SE NADĚJEME , ZIMA UŽ JE TU.


                

 Proč mají stromy na podzim barevné listí

"Kdysi dávno nemívaly stromy na podzim tak nádherně barevné listy jako dnes. Když se blížila zima, jejich listí zčernalo, uschlo a opadalo. Lesy bývaly ponuré a strašidelné a lidé se do nich báli chodit. O stromy se staral Podzimníček. Byl to malinký mužíček, který by se ti vešel do dlaní. Měl rozcuchané vlasy, zářivě zelené oči, košili a kalhoty ušité z listí a uměl dělat kouzla. Přátelil se s lesními zvířátky a ptáčky, ale mrzelo ho, že nemá žádné jiné kamarády. Každý den, od úsvitu až do soumraku, ho kos Jeník nosil od stromu ke stromu a Podzimníček si s nimi povídal, léčil je, když byly nemocné a dával pozor, aby jim nikdo neubližoval.
            Ale jednoho dne se stalo něco zvláštního. Byli s Jeníkem právě uprostřed lesa, kde bylo největší šero, když zaslechli něčí pláč. Jeník slétl dolů pod koruny stromů a tam, na malé mýtině uviděli sedět a plakat vílu. Byla to ještě taková vílí holčička v stříbřitě šedých šatech, jemných jako pavučinka. Měla dlouhé rudé vlasy, které se jí vlnily až do pasu. Jeník s Podzimníčkem na zádech přilétl až k ní a zlehka dosedl na její kolena. Víla sebou polekaně trhla, ale když uviděla černého kosa a vedle něj malého usmívajícího se mužíčka, přestala plakat a nastavila mužíčkovi svou bledou dlaň. Podzimníček jí nebojácně vlezl na ruku. Víla ho opatrně pozvedla a zvědavě si ho prohlížela velkýma modrýma očima.
"Kdopak jsi, človíčku?" zeptala se zvonivým hláskem.
"Podzimníček" řekl a lehce se uklonil. "A kdo jsi ty?" optal se jí na oplátku.
"Já jsem Salvinka," odpověděla.
"A pročpak pláčeš, Salvinko?" vyzvídal Podzimníček.
"Ztratila jsem se a teď se nemůžu vrátit domů. Maminka už bude mít jistě strach," vzlykla dívenka tiše. Podzimníček se na ni povzbudivě usmál.
"Neboj se, když mi řekneš, kde bydlíš, zavedu tě tam. Znám celý les."
"Vážně? Bydlíme v borovém hájku," řekla Salvinka.
"To je jen kousek odtud, budeme tam za chvilku," odvětil Podzimníček.
            Netrvalo dlouho a Salvinka s Podzimníčkem v dlaních a Jeníkem na rameni vcházeli do borového hájku. Podzimníček celou cestu vyprávěl Salvince o stromech a zvířátcích v lese. Salvinka se s ním jen nerada loučila, stejně jako on s ní.
"Můžeš za mnou kdykoli přijít," řekl s nadějí v hlase. Salvinka znovu posmutněla a sklonila hlavu.
"Maminka mi to asi nedovolí. Nikdo z nás teď do lesa nechodí, je takový strašidelný," přiznala.
            Podzimníčkovi se nechtělo odejít ze zeleného borového hájku, kde Salvinka žila. Najednou si připadal tak moc osamělý, i les se mu zdál ještě temnější a smutnější než obvykle. Celou cestu domů přemýšlel o tom, jak to udělat, aby za ním mohla Salvinka přijít. Ten večer nemohl dlouho usnout.
Ale když se brzy ráno probudil, už věděl, jak udělat les krásnějším. Poprosil o pomoc všechna zvířátka a společně celý den chodili po lukách a polích a hledali barevné věci. Večer měli na mýtině hromadu hnědých kaštanů, červených jeřabin, žlutých hrušek a spoustu dalších plodů nejrůznějších odstínů. Podzimníček kouzlem uzavřel barvy do ořechových skořápek. Druhý den ráno svolal kos Jeník všechny svoje příbuzné a kamarády. Každý z nich vzal jeden oříšek a vyletěl s ním vysoko nad koruny stromů. Tam všechny skořápky popraskaly a barvy se z nich vysypaly na černé listí. A najednou už les nebyl smutný a ponurý. I sluníčko zvědavě vykouklo zpoza šedivých mraků a jeho paprsky rozzářily barevné listí. Zvířátka se radovala, ptáčci vesele štěbetali a Podzimníček se spokojeně usmíval. Brzy poté se do lesa vrátily víly. Salvinka nadšeně přiběhla za Podzimníčkem.
"To je nádhera, Podzimníčku. Jak jsi to dokázal?" ptala se ohromeně.
"Trocha kouzel a velká pomoc od mých kamarádů," řekl a usmál se na ni. Salvinka mu úsměv oplatila a začala tančit stejně jako její maminka a sestry. Toho dne se víly znovu usadily v lese a Podzimníček se tak už nikdy necítil osamělý. Od té doby se listí stromů každý podzim zbarví nejkrásnějšími odstíny žluté, červené a hnědé na památku přátelství Podzimníčka a Salvinky."