.

.

15. 1. 2016

Dovednosti dětí 3-4r.



Motorika , grafomotorika, kresba
Hrubá motorika - Skok sounož.  Překročí nízkou překážku. Chůze nahoru po schodech, střídá nohy. Stoj se zavřenýma očima. Přeskok přes čáru. Chůze po schodech dolů-střídá nohy. Přejde po čáře. Stoj na špičkách s otevřenýma očima. Poskoky na jedné noze. Chůze po mírně zvýšené ploše.
Jemná motorika - Manipulace s drobnými předměty- navlékání korálků. Stříhání. Otvírání dlaně po jednom prstu postupně.
Hmatové vnímání - Pozná hmatem výrazně odlišné hračky. Pozná hmatem zvířátka.
Spontální kresba - Kreslení nevyhledává. Čáranice. Pojmenování čáranice. Hlavonožec.
Grafické prvky - Čára svislá. Čára vodorovná. Kruh.
Návyky při kreslení - Držení tužky. Postavení ruky. Uvolnění ruky, tlak na podložku. Plynulost tahů.
Vizuomotorika - Čára mezi dvěma liniemi(dráhy)

Zrakové vnímání
Barva - Přiřadí barvu(základní barvy). Na pokyn ukáže požadovanou barvu. Pojmenuj základní barvu.
Figura a pozadí - Vyhledá známý předmět na obrázku. Vyhledá objekt na obrázku podle předlohy.
Zrakové rozlišení(zraková diferenciace) - Odliší výrazně jiný obrázek v řadě. Odliší obrázek v jiné velikosti.
Část a celek(zraková analýza a syntéza) - Poskládá obrázek ze dvou částí, ze čtyř částí, z několika částí.
Zraková paměť - Pamatuje si tři předměty, pozná, který chybí.
Vnímání prostoru, pojmy - nahoře, dole - předložkové vazby na, do, v- níže, výš- vpředu, vzadu

Řeč
Lexikálně sémantická rovina - Pojmenuje běžné věci na obrázku.Ukáže obrázek věci podle použití. Ukáže na obrázku činnosti
Chápe pojmy já, moje. Správně používá slova ano, ne. Odpovídá na otázky"Co děláš?""Kde?"Má zájem  o obrázkové knížky, příběhy.  Ukáže obrázek podle podstatného znaku. Klade otázky "Proč?" "Kdy?" Řekne co je na obrázku. Reprodukuje jednoduchou říkanku. Chápe jednoduché protiklady. Identifikuje  věci podle společných podstatných znaků.Zařazuje různé obrázky pod nadřazené pojmy. Vysvětlí na co máme knihy, oči, auta.. .Ukáže obrázek podle aktuální situace. Poslouchá pohádky a chápe děj.  Spontánně vypráví podle obrázku. Doplní protiklady s názorem
Morfologicko-syntaktická rovina - Mluví ve větách, k podstatným jménům a slovesům postupně přidává přídavná jména, zájmena apod.  Rozlišuje mezi jednotným a  množným číslem.  Skloňuje.  Tvoří souvětí souřadná. Tvoří souvětí podřadná.
Pragmatická rovina -  Upřednostňuje verbální formu komunikace, pomocí řeči dosahuje cíle. Řekne svoje jméno, jména sourozenců, kamarádů. Mluví nenuceně, pokouší se o krátkou konverzaci. Spontálnně informuje o zážitcích, pocitech, přáních.
Předá krátký vzkaz
Prvky neverbální komunikace - Oční kontakt
Foneticko. Fonologická rovina – Výslovnost.  Artikulační obratnost

Sluchové vnímání a paměť
Naslouchání - Lokalizace zvuku(ukáže směr). Pozná předměty podle zvuku. Pozná písně podle melodie. naslouchá krátkému příběhu, pohádce
Sluchové rozlišování(sluchová diferenciace) - Rozliší slova s vizuálním ponětem(změna hlásky)hodinky-holinky,tráva, -kráva, bota-nota.  Rozliší slova s vizuálním podnětem(změna samohlásky)kapr-kopr), perník-parník.
Sluchová paměť -  Zopakuje větu ze tří slov.  Zopakuje tři nesouvisející slova. Zopakuje větu ze čtyř slov
sluchová analýza a syntéza -  Rozkládá slovo na slabiky . Zvládá rozpočitadlo
Vnímání rytmu  - Určí zda dvě krátké rytmické struktury jsou shodné.

Základní matematické představy
Porovnání, pojmy a vztahy - Malý x velký - Hodně x málo –Všechny -Krátký x dlouhý - Úzký x široký - Nízký x  vysoký - Prázný x plný - Stejně, vytváření dvojic - Méně x více - výrazný rozdíl - Menší x větší --Kratší x delší - Nižší x vyšší – Některé --Žádné , nic
Třídění , tvoření skupin  - Podle druhu(jídlo, hračky)-  Podle barvy - Podle velikosti
Řazení - Seředí tři prvky podle velikosti. Pojmenuje nejmenší a největší
Množství - Množství do dvou. Množství do tří. Množství do čtyř
Tvary -  kruh - čtverec

Sociální dovednosti -  Dokáže se odloučit od matky. Projevuje zájem o ostatní děti. Postupně se učí ovládat své chování a brát v úvahu ostatní děti. Postupně chápe v čem spočívá střídání, ale ne vždy je schopné a ochotné dodržovat. Začíná kooperovat s dětmi, respektovat je  (učí se počkat až přijde na řadu). Zvyká si říkat ů děkuji, prosím, dobrý den a nashledanou.."( zpočátku jako odezvu, po připomenutí , ještě neužívá spomtálně(. Postupně se učí chápat  a dodržovat pravidla chování a jednání(neubližovat si navzájem, umět navázat kontakt,  poprosit, Projevuje soucit a poskytuje útěchu (výrazem , slovně, gestem). Poprosí o pomoc když má problém. V případě konfliktu se uchyluje spíše ke slovnímu než tělesným výpadům.

Hra - Staví z kostek(komín, vláček, most). Navléká větší dřevěné korálky. Zastrkává větší dřevěné tvary do otvorů. Hraje si s vodou, hlínou, pískem. Napodobuje někoho, něco(krmí panenku, nakládá auto). Symbolická hra, jen jako. Má rádo hračky, které jezdí( odrážedla, tříkolku) vymýšlí jízní dráhy pro autíčka). Hraje si s pískem(dělá bábovičky, tunel). Staví z kostek a jednoduchých stavebnic. Skládá jednoduché puzzle, skládanky. Hraje si s figurkami  lidí a zvířat. Hraje si jako doopravdy na vaření, na doktora, prodavače, opraváře, farmáře. Hraje si s převleky. Sleduje hru ostatních a již se kratší dobu účastní hry s jiným dítětem, Soustředění na hru

Sebeobsluha  -  samostatnost
Hygiena  - Musí být upozorněno. Aktivně hlásí potřebu. Jde samo na WC(stáhne a natáhne si kalhotky,kalhoty). Po použití WC si umyje a utře ruce. Při spaní je suché (vydrží nebo se probudí dle potřeby)
Umývání - Opláchne si ruce, utře se. Namydlí si ruce, umyje si oblyčej, utře se. Učí se samo čistit si zuby. Na upozornění se vysmrká
Oblékání - Rozepne si zip.  Stáhne a natáhne si kalhoty. Stáhne a natáhne si tričko, svetr, když ho má  z poloviny na hlavě. Rukama si zuje boty.  Obleče si a vysleče si jednoduché oblečení(tričko, tepláky). Obleče a vysleče si ponožky. Zapne si boty na suchý zip. Rozepne si lehce rozepnutelné knoflíky. Samostatně se obléká a vysléká. Samostatně se obuje a vyzuje bez zavazování tkaniček. Snaží se ukládat věci na správné místo.
Stolování - Správně drží lžíci.  Jí samo z vlastníáho talíře. Pije z hrnečku, skleničky. Pomáhá s chystáním předmětů ke stolování(prostírá, lžíce..). Učí se napichovat vidličkou. Jí samostatně a čistě lžičkou i vidličkou

31. 7. 2015

Co znamená mateřská škola pro vaše dítě?

Vstup vašeho dítěte do mateřské školy a čas, který tam stráví společně s jinými dětmi, je úsek života, jenž má zvláštní význam pro jeho rozvoj. Mateřská škola má vlastní výchovné poslání. Nelze na ni pohlížet jako na předstupeň nebo přestupní stanici před školní docházkou. Pro vaše dítě začíná úsek života s mnoha novými požadavky, v prostředí, které se velmi liší od důvěrně známého domova:
• Jako matka a otec nejste po určitou část dne bezprostředně k dispozici.
• Vaše dítě si musí vytvořit důvěru k nové blízké osobě, která je zde současně pro řadu jiných dětí.
• Vaše dítě má rozvíjet vztahy se skupinou ostatních dětí.
• Vaše dítě se musí učit novým pravidlům, např.-hračka nepatří jen jednomu, ale všem.
• Vaše dítě se musí přizpůsobit novému dennímu rytmu.

Stát se dítětem z mateřské školy
Zatímco jedno dítě přistupuje k nové situaci s radostí a spontánně, jiné vyčkává, nebo se dokonce bojí. Jedno dítě se učí zvládat nové požadavky rychleji, jinému to jde pomaleji a trvá mu déle, než se stane „opravdovým dítětem z mateřské školy“. Adaptace na nové prostředí může trvat i několik měsíců. Tím je míněno, že se pak už pohybuje ve skupině samostatně a sebevědomě, uzavírá přátelství a chce pro sebe využít šance, které mu docházka do mateřské školy poskytuje.

S jakými reakcemi můžete počítat během adaptace?
Nejprve se bude vaše dítě snažit v mateřské škole zorientovat. Ve skupině se bude chovat spíše jako pozorovatel a bude vyčkávat. Jeho hra není ještě intenzivní a vytrvalá, třídu prozkoumává nejprve pozvolna. Doma může být unavené a nevyrovnané a bude vyprávět málo nebo nic.
Asi od druhého týdne se bude snažit najít si své místo ve skupině. Může se stát, že při tom dojde ke konfliktům s jinými dětmi. Může se také projevovat nedostatek odpoledního odpočinku a častěji se stane, že dítě jde ráno do mateřské školy s nechutí nebo tam také vůbec jít nechce. Tyto reakce nejsou ničím zvláštním, jsou normální. Každé dítě potřebuje na adaptaci svůj čas.

Jak můžete své dítě podpořit?
Když se vaše dítě stýkalo s jinými dětmi a naučilo se vydržet nějakou dobu bez rodičů, je to dobrá příprava na mateřskou školu. Využijte příležitostí, které vám a vašemu dítěti mateřská škola nabízí: den otevřených dveří, rodičovské schůzky, akademie, besídky a jiné prezentace činnosti mateřské školy. Pokud jako rodič získáte jistotu, že o vaše dítě bude v mateřské škole dobře postaráno, můžete tento pocit přenést i na své dítě. Máte-li ještě nějaké dotazy, obraťte se na učitelky.
Právě v prvních týdnech, při všem tom novém, je důležitým předpokladem pro dobrou adaptaci vašeho dítěte přehlednost situace a předvídatelnost toho, co na ně čeká. Patří k tomu např. návyk na dochvilnost při přivádění do mateřské školy a při vyzvedávání. Namáhavé odpolední činnosti mohou v této době vaše dítě přetížit. Mějte také na paměti, že děti jsou v této době silněji ohroženy úrazem. Pozornost je proto nutná na ulici i na hřišti.
Připravenost dítěte na to, aby se vyrovnalo s mateřskou školou, je ovlivněna také tím, zda v rodině současně nedochází k nějakým jiným větším životním změnám, jako je např. narození sourozence, stěhování, ale také rozvod rodičů nebo ztráta zaměstnání otce či matky. V každém případě platí: pohovořte si s učitelkou. Každá informace, kterou jí poskytnete o svém dítěti a své rodině, je pro ni vítaná a pomůže jí zvolit správný přístup k vašemu dítěti.

Z rodičů se stávají rodiče dítěte z mateřské školy
Dítě sice stojí ve středu dění, ale i pro vás je vstup vašeho dítěte do mateřské školy něčím zvláštním. Také na vás dolehnou změny a nové požadavky.
Musíte se připravit na to, že po určitou část dne jste bez svého dítěte a že bezprostředně nevíte, co dělá, co si myslí nebo co cítí. Jak se mu bez vaší přítomnosti povede? Jak vy sami tento čas využijete? Ve skutečnosti potřebují i rodiče určitý čas na přivyknutí, aby mohli pojmout mnoho nových informací a zpracovat je. Učí se důvěřovat novým spoluvychovatelkám. Učí se také důvěřovat svému dítěti, které se stává samostatnějším. Platí, že postupem času se vyvine pocit spoluodpovědnosti za fungování skupiny a celé mateřské školy.
Od vás se očekává, že:
• budete rozvíjet důvěru k mateřské škole;
• jste schopni akceptovat, že vaše dítě je jen jedním mezi ostatními ve skupině;
• nebudete prosazovat podporu jen pro své vlastní dítě bez ohledu na ostatní;
• se naučíte prostřednictvím spolupráce rodičů podporovat všechny děti, nebo že jako člen rady školy budete podporovat zájmy všech dětí a rodičů.

Každý nový začátek znamená také rozloučení s tím, co je důvěrně známé. S tím jsou u dětí i rodičů spojeny silné city. Ty lze zřetelně pozorovat při ranním loučení. Pokud jste nejistí, hledejte radu a podporu u učitelky. Žádný strach z loučení a žádný strach z toho, že to hned od prvního dne nebude bez problémů! Vaše dítě poroste, bude jistější a sebevědomější, bude dítětem z mateřské školy, které svůj každodenní pobyt dobře zvládne a vytěží z něho co nejvíce.

Článek byl převzat z www.rodina.cz

30. 7. 2015

Myšlenky k zamyšlení.



19 přikázání Marie Montessori pro rodiče
Maria Montessori vytvořila krátká přikázání-připomenutí pro rodiče. Jsou jednoduchá, ale když se nad každým z nich zamyslíte, objevíte moudrost mnohadílných knih v několika slovech. Budete-li číst alespoň jednou za rok tento krátký seznam, mohou se vaše vztahy s dětmi dostat na kvalitativně novou úroveň a vaše dítě vyroste v rozvinutou a harmonickou osobnost.
1.     Je-li dítě často kritizováno, učí se odsuzovat.

2.     Je-li dítě často chváleno, učí se hodnotit.

3.     Je-li dítěti předváděna agresivita, učí se prát.

4.     Jedná-li se s dítětem poctivě, učí se spravedlivosti.

5.     Pokud se dítěti často smějí, učí se nesmělosti.

6.     Jestliže dítě žije s pocitem bezpečí, učí se věřit.

7.     Dostává-li dítě často vynadáno, naučí se pocitu provinilosti.

8.     Pokud je dítěti často dáváno zapravdu, učí se mít k sobě dobrý vztah.

9.     Dáváme-li dítěti často najevo shovívavost, naučí se být trpělivé.

10. Budeme-li dítě často povzbuzovat, získá sebedůvěru.

11.  Žije-li dítě v přátelské atmosféře a cítí se potřebné, naučí se nalézat v tomto světě lásku.

12. Nemluvte o dítěti špatně – ať je přítomno nebo ne.

13. Soustřeďte se na rozvoj toho dobrého v dítěti, aby pro to špatné nezbylo místo.

14.Vždycky poslouchejte a odpovídejte dítěti, které na vás mluví.

15.Važte si dítěte, které udělalo chybu a dokáže ji hned nebo o něco později napravit.

16. Buďte připraveni pomoci dítěti, které ještě hledá a snažte se být nepozorováni tím, které už nalezlo.

17. Pomáhejte dítěti osvojit si to, co si neosvojilo dříve. Pomáhejte mu a naplňte přitom okolí starostlivostí, zdrženlivostí, tichem a láskou.

18. Když jednáte s dítětem, dodržujte vždycky ty nejlepší způsoby – dávejte mu to nejlepší, co je ve vás samých


31. 8. 2011

Dvacatero vzkazů rodičům od jejich dětí

1. Nerozmazlujte mně
Vím dobře že bych neměl dostat všechno oč si řeknu – já vás jen zkouším

2. Nebojte se být přísní a pevní.
Mám to raději – cítím se bezpečněji.

3. Nedovolte, abych si vytvořil špatné návyky.
Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte.

4. Nedělejte ze mě menšího než jsem.
Nutí mně to, abych se choval nesmyslně jako „velký“.

5. Nehubujte, nenadávejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti.
Daleko víc na mně zapůsobí, když se mnou promluvíte v klidu a soukromí.

6. Nevnucujte mi, že mé chyby jsou těžké hříchy.
Nabourává to můj smysl pro hodnoty.

7. Nenechte se příliš vyvést z míry, když řeknu, že vás nemám rád.
Nejste to vy, koho nenávidím, ale vaše moc, která mě ohrožuje.

8. Nechraňte mně před všemi následky mého chování.
Potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolest.

9. Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám.
Dokáži se s nimi vyrovnat sám.

10. Nesekýrujte mně.
Musel bych se bránit tím, že budu „hluchý“ a budu dělat mrtvého brouka.

11. Nedávejte ukvapené sliby.
Pamatujte si, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují.

12. Nezapomínejte, že se někdy nedokáži vyjádřit tak, jak bych chtěl.
Nejsem proto někdy zcela přesný a není mi rozumět.

13. Nepokoušejte nadměrně mou poctivost.
Dostanu strach a pak lžu.

14. Nebuďte nedůslední.
To mě úplně mate.

15. Neříkejte mi, že mě nemáte rádi, i když někdy dělám příšerné věci.

16. Neříkejte, že mé obavy a strach jsou hloupost.
Pro mě jsou hrozivě skutečné a hodně pro mě znamená, že se mi snažíte porozumět.

17. Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní.
Hrozně mě šokuje, když zjistím, že tomu tak není.

18. Nikdy si nemyslete, že je pod vaši důstojnost se mi omluvit.
Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává ještě vřelejší.

19. Nezapomínejte, jak rychle dospívám.
Je to určitě těžké se mnou držet krok, ale prosím – snažte se.

20. Nezapomínejte, že nemohu dobře vyrůstat bez spousty lásky a laskavého porozumění.
Ale to vám nemusím říkat, že ne?

Vážení a milí rodiče, ale i prarodiče…..
Pokusím se, promluvit k Vám ústy Vašeho milovaného dítěte.

„Nebuďte nedůslední, to mě úplně mate“.

Všimněte si! Dítě říká, že ho to mate.
Neříká, že ho to kazí, špatně vychovává. Neříká to proto, že samo neví co je to „zkažené, nevychované dítě“.
Až se jím stane, budou to vidět a hodnotit všichni okolo, ale ono samo ne. Bude si myslet, že je to tak v pořádku. A Vy budete zklamáni, jak se to stalo, že vy zrovna máte takové špatné dítě.
Stalo se to proto, že jste své dítě neochránili před svojí nedůsledností a pohodlností.

Dávejte sliby a zákazy velmi uváženě. Zakazujete a přikazujete – je to vaše povinnost! Vysvětlujte proč tak a tak činíte a proč je nutno, aby se dítě podřídilo. Nazakazujte z pohodlnosti a nebraňte tím dětské zvídavosti.
Vždy však trvejte na splnění všeho ze strany dítěte tak, jak jste stanovili. Buďte laskaví a pevní.
Velmi svému dítěti pomůžete. Naučíte jej držet slovo a budou-li Vaše příkazy a omezení vždy logické, naučíte dítě samostatnosti v rozhodování v budoucnu, dospělosti, kdy člověk musí poznat, zda příkaz, či omezení má logiku a on se podřídí, či nikoli. Potom se rozhodne správně.