Tady jsem doma

 Ranní hry:

• Námětové hry na rodinu.
• Stavba domů a města ze stavebnic.
• Malování barvami: „Můj dům“.
• Omalovánka: „Tovačov“

 Ranní cvičení:

• Rušná část s písničkou: „Chodíme si po světě přes měta a přes vesnice, tohle se nám líbí moc jmenuje.. Choděnice,     - Běhanice,  Skákanice, Dupanice, Lezenice, Plazenice, Dřepanice, Mrkanice, Vřískanice, Melenice, Plácanice.   
• P.h.: „Všichni domů“, „Na domečky“, „Na krále“.
• Jóga: slunce, déšť, duha, střecha, komín, strom, pes, kočka, pečení chleba,  beruška.
• Cvičení v překážkové dráze.
• Taneček: „Postavíme dům“.

Komunitní kruh:

• Odpovídáme na otázku: „Co je to domov?“
• Učíme se znát své jméno, příjmení a adresu a název města ve kterém bydlíme.
• Rozhovor: „Kdo se mnou bydlí“. „Jak se jmenuje naše město“?

Řízené činnosti:

• Promítání filmů o Tovačově.
• Seznámení s hlavním městem ČR, vlajkou ČR, státním znakem, českou hymnou, Hradčany – sídlo prezidenta…
• Řešení hádanek k tématu.
• Kresba: „Můj dům“.
• Grafomotorické cvičení: „Kouř z komína“- uvolnit ruku a správně držet tužku.
• Labyrint: „Najdi cestu domů“.
• Vystřihování, řazení domečků dějové posloupnosti, nalepování.
• Poznáváme barvy: „Na barevné domečky“.
• Poslech pohádky: „O třech prasátkách“.
• Poznáváme zvuky, které= slyšíme doma (zvuk klíčů, stříhání s nůžkami, přitloukání hřebíku…)
• Seznámení a nácvik básní a říkadel k tématu.
• Opakování veršované pohádky: „Byl jeden domeček“.

Pobyt venku:

• Na vycházce hledáme domy kde bydlí děti. Hledáme čísla domů. Popisujeme, barvy domů, střech, počet oken, dveří, zda má komín a zahradu.
• Poznávání významných budov a domů v Tovačově
• Návštěva tovačovského zámku.

Logopedická cvičení:

• Seznámení a nácvik básní a říkadel k tématu.
• Popis obrázku  "Dům" - procvičování písmene M.

 Individuální činnosti:

• Kreslení na záda: „Hádej co jsem nakreslila“.
• Rozhovory s dětmi a logopedická cvičení. 

 

Z předškoláka se stává školák

             V září nastává v životě šestiletých dětí důležitá změna - mění se ve školáky a zůstanou jimi řadu let. Na úspěšném začátku velmi záleží. Zkušenosti z první třídy rozhodují často i o dalších školních letech a o vztahu dítěte ke škole vůbec. Aby byly první krůčky kluků a holčiček ve škole co možná nejsnazší, je třeba, aby už z domova přišli vybaveni určitými dovednostmi. Pokud si nejste jisti, zda je váš prvňák - čekatel na první třídu dobře připraven, přečtěte si pozorně následující zásady:

Dítě, které jde do první třídy by mělo umět:

- správně vyslovovat všechny hlásky

- umět poslouchat pozorně pohádku nebo jiný text a zjednodušeně vyprávět obsah

- umět reagovat i na cizího dospělého, vyřídit jednoduchý vzkaz, obstarat jednoduchý nákup

- být schopné pracovat samostatně ve skupině dětí, jako v mateřské škole nebo v zájmovém kroužku

- vydržet sedět nad zadaným úkolem alespoň 15 minut a být schopné práci dokončit

- umět recitovat básničku, zazpívat písničku

- vědět, jak se jmenuje, kde bydlí, kolik je mu let, znát dny v týdnu

- hrát jednoduché hry - domino, pexeso, člověče nezlob se, skládat puzzle

- počítat do pěti

- umět držet správně tužku mezi palcem a ukazováčkem, aby konec tužky mířil k rameni, netlačit, kreslit     tak, aby tužka lehce klouzala po papíře

- vystřihovat jednoduché tvary

- poznat sluchem první a poslední hlásku ve slově

- být samostatné v oblékání, umět si zapnout knoflíky, zavázat tkaničky, samostatně dodržovat hygienu, umýt si ruce samostatně se najíst příborem, vysmrkat, použít toaletní papír

- být dost velké, aby uneslo tašku, která i v první třídě může vážit 3 - 4 kilogramy

- umět pozdravit, poprosit, poděkovat

Jak vidíte, je toho dost. Má dítě, na které čeká škola, také nějaké nároky, může od rodičů něco očekávat? Jak by mu rodič, zákonný zástupce mohl pomoci? Na to najdete odpovědi v následujícím textu.

Prvňák potřebuje či má mít od rodičů, zákonných zástupců:

- nárok na vhodný denní režim, na uspořádání dne tak, aby bylo mimo domov co nejméně (např. nemuselo chodit ráno do družiny), mělo čas na odpočinek, hru a pobyt venku

- možnost psát úkoly odpoledne co nejdříve a v první třídě se nezabývat školními věcmi déle než 30 min.

- rodiče by mu měli zajistit a obstarat všechny věci, které škola vyžaduje, aby se nedostalo do zbytečných těžkostí či nepříjemných pocitů, pokud mu něco chybí 

- rodiče ho první den do školy doprovodí, dle volby stráví čas ve třídě nebo počkají před školou, slavnostně ho obléknou, popřípadě vyfotografují či natočí pomocí kamery, připraví dobrý oběd, večeři,

- pěkný pracovní koutek včetně psacího stolečku a místa na školní věci

- právo na klid při ranním vypravování, aby šlo do školy dobře naladěné

- na své vlastní tempo, nemělo by slyšet slovo ,,dělej rychle"

- povzbuzovat a chválit, i když rodič třeba není se všemi jeho výsledky spokojen

- alespoň v první třídě pomoc rodičů při vypracování domácích úkolů

Dítě ocení, když si rodiče uvědomí, že škola není to jediné a nejhlavnější, že je řada dalších činností, které může dítě dělat a být v nich úspěšné.

Rodiče, pokusme se společně, aby vztah mezi námi a dětmi byl takový, aby se o všem problémech, starostech i radostech dalo otevřeně mluvit a pak se jistě najde i řešení. Přáli bychom všem začínajícím školákům i rodičům, aby jim škola přinesla více radostí než starostí.

Na otázku: „Co dítě potřebuje nejvíce?“

                    „Dítě potřebuje 3 P = pozornost, porozumění a pohodu, především lásku,

                                                pochopení, shovívavost a toleranci, ale nejvíce lásku...

... dítě je třeba upřednostnit, a to vždy a všude. Jde zejména o aktivní účast dítěte, a to v životě rodiny, ve škole i ve společnosti.“

Jiráskův test školní zralosti – verbální myšlení

1.      Které zvíře je větší: Kůň nebo pes? (kůň 0 bodů, pes – 5 bodů)

2.      Ráno snídáme a v poledne ….,.(obědváme 0 bodů, cokoliv jiného -3 body)

3.      Ve dne je světlo, v noci je …..(tma 0 bodů, špatná od. – 4 body)

4.      Obloha je modrá, tráva je ….(zelená 0 bodů, špatná od. – 4 body

5.      Třešně, hrušky, jablka, co to je? (ovoce 0 bodů, špatná od. – 1 bod)

6.      Proč se před příjezdem vlaku na trati zavírají závory? (aby se nesrazil vlak s autem, kolem, člověkem, apod 0 bodů, špatná odp. – 1 bod)

7.      Co je Praha, Beroun, Plzeň? (města 1 bod, nádraží – 0 bodů, špatná odp. – 1 bod)

8.      Kolik je hodin? Na papírových hodinách ukázat čtvrt na sedm, za pět minut osm, čtvrt na dvanáct a pět minut. (dobře určeno 4 body, určeno jen čtvrt, celá a čtvrt a hodina je správná  3 body, špatně, neví, nezná hodiny 0 bodů)

9.      Malá kráva je telátko, malý pes je ….., malá ovce je….( štěňátko, jehňátko 4 body, jen jeden údaj 0 bodů, špatná odp. – 1 bod)

10.  Podobá se pes více kočce nebo slepici? (jedna podobnost psa s kočkou 0 bodů, bez udání jedné podobnosti 0 bodů, slepici -3body)

11.  Proč m á každé vozidlo brzdu, (2 důvody – brzdit z kopce a v zátáčce, při srážce a ukončení jízdy 1 bod, jeden důvod 0 bodů, špatná odp. např. bez brzdy by nejelo – 1 bod)

12.  Čím se podobají kladivo a sekera? (2společné znaky 3 body, 1 společný znak 2 body, špatná odp. 0 bodů)

13.  Čím se podobají veverka a kočka? ( savce nebo 2 společné znaky 3 body, jedna podobnost 2 body, špatná odp. 0 bodů)

14.  Čím se liší hřebík a šroub? Podle čeho bys je rozeznal, kdyby tu ležely na stole? (šroub má závity 3body, šroub se šroubuje a hřebík se zatlouká 2 body, špatná odp. 0 bodů)

15.  Kopaná, skok vysoký, plavání, to jsou….? (sporty 3body, cvičení, cviky, závody tělocvik 2 body, špatná odp. 0 bodů)

16.  Které znáš dopravní prostředky? (3pozemní a letadlo nebo loď 4 body, 3 pozemní nebo i loď a letadlo ale po vysvětlení 2 body, špatná odp. 0 bodů)

17.  Čím se liší starý člověk od mladého, je mezi nimi rozdíl? (3 znaky 4 body, 1 nebo 2 rozdíly 2 body, špatná odp – má hůl, kouří, může alkohol, nepracuje 0 bodů)

18.  Proč lidé pěstují (provozují) sporty? (2 důvody 4 body, 1 důvod 2 body, špatná odp – aby něco uměli, aby vyhráli 0 bodů)

19.  Proč je nesprávné, když se někdo vyhýbá práci? (výklad, že je tím poškozen někdo jiný 5 bodů, je líný nebo nebude mít peníze 2 body, špatná odp. 0 bodů)

20.  Proč se musí na dopis nalepit známka ? (je to platba 5 bodů, ten, kdo dostane dopis, by musel zapltati pokudtu – 2 body, špoatná odp. 0 bodů)

Vyhodnocení:Součet kladných a záporných bodů

1……24 a více

2……14 – 23

3……0 – 13

4…..-1 - --10¨

5….-11 a horší

Co znamená mateřská škola pro vaše dítě?

Vstup vašeho dítěte do mateřské školy a čas, který tam stráví společně s jinými dětmi, je úsek života, jenž má zvláštní význam pro jeho rozvoj. Mateřská škola má vlastní výchovné poslání. Nelze na ni pohlížet jako na předstupeň nebo přestupní stanici před školní docházkou. Pro vaše dítě začíná úsek života s mnoha novými požadavky, v prostředí, které se velmi liší od důvěrně známého domova:
• Jako matka a otec nejste po určitou část dne bezprostředně k dispozici.
• Vaše dítě si musí vytvořit důvěru k nové blízké osobě, která je zde současně pro řadu jiných dětí.
• Vaše dítě má rozvíjet vztahy se skupinou ostatních dětí.
• Vaše dítě se musí učit novým pravidlům, např.-hračka nepatří jen jednomu, ale všem.
• Vaše dítě se musí přizpůsobit novému dennímu rytmu.

Stát se dítětem z mateřské školy
Zatímco jedno dítě přistupuje k nové situaci s radostí a spontánně, jiné vyčkává, nebo se dokonce bojí. Jedno dítě se učí zvládat nové požadavky rychleji, jinému to jde pomaleji a trvá mu déle, než se stane „opravdovým dítětem z mateřské školy“. Adaptace na nové prostředí může trvat i několik měsíců. Tím je míněno, že se pak už pohybuje ve skupině samostatně a sebevědomě, uzavírá přátelství a chce pro sebe využít šance, které mu docházka do mateřské školy poskytuje.

S jakými reakcemi můžete počítat během adaptace?
Nejprve se bude vaše dítě snažit v mateřské škole zorientovat. Ve skupině se bude chovat spíše jako pozorovatel a bude vyčkávat. Jeho hra není ještě intenzivní a vytrvalá, třídu prozkoumává nejprve pozvolna. Doma může být unavené a nevyrovnané a bude vyprávět málo nebo nic.
Asi od druhého týdne se bude snažit najít si své místo ve skupině. Může se stát, že při tom dojde ke konfliktům s jinými dětmi. Může se také projevovat nedostatek odpoledního odpočinku a častěji se stane, že dítě jde ráno do mateřské školy s nechutí nebo tam také vůbec jít nechce. Tyto reakce nejsou ničím zvláštním, jsou normální. Každé dítě potřebuje na adaptaci svůj čas.

Jak můžete své dítě podpořit?
Když se vaše dítě stýkalo s jinými dětmi a naučilo se vydržet nějakou dobu bez rodičů, je to dobrá příprava na mateřskou školu. Využijte příležitostí, které vám a vašemu dítěti mateřská škola nabízí: den otevřených dveří, rodičovské schůzky, akademie, besídky a jiné prezentace činnosti mateřské školy. Pokud jako rodič získáte jistotu, že o vaše dítě bude v mateřské škole dobře postaráno, můžete tento pocit přenést i na své dítě. Máte-li ještě nějaké dotazy, obraťte se na učitelky.
Právě v prvních týdnech, při všem tom novém, je důležitým předpokladem pro dobrou adaptaci vašeho dítěte přehlednost situace a předvídatelnost toho, co na ně čeká. Patří k tomu např. návyk na dochvilnost při přivádění do mateřské školy a při vyzvedávání. Namáhavé odpolední činnosti mohou v této době vaše dítě přetížit. Mějte také na paměti, že děti jsou v této době silněji ohroženy úrazem. Pozornost je proto nutná na ulici i na hřišti.
Připravenost dítěte na to, aby se vyrovnalo s mateřskou školou, je ovlivněna také tím, zda v rodině současně nedochází k nějakým jiným větším životním změnám, jako je např. narození sourozence, stěhování, ale také rozvod rodičů nebo ztráta zaměstnání otce či matky. V každém případě platí: pohovořte si s učitelkou. Každá informace, kterou jí poskytnete o svém dítěti a své rodině, je pro ni vítaná a pomůže jí zvolit správný přístup k vašemu dítěti.

Z rodičů se stávají rodiče dítěte z mateřské školy
Dítě sice stojí ve středu dění, ale i pro vás je vstup vašeho dítěte do mateřské školy něčím zvláštním. Také na vás dolehnou změny a nové požadavky.
Musíte se připravit na to, že po určitou část dne jste bez svého dítěte a že bezprostředně nevíte, co dělá, co si myslí nebo co cítí. Jak se mu bez vaší přítomnosti povede? Jak vy sami tento čas využijete? Ve skutečnosti potřebují i rodiče určitý čas na přivyknutí, aby mohli pojmout mnoho nových informací a zpracovat je. Učí se důvěřovat novým spoluvychovatelkám. Učí se také důvěřovat svému dítěti, které se stává samostatnějším. Platí, že postupem času se vyvine pocit spoluodpovědnosti za fungování skupiny a celé mateřské školy.
Od vás se očekává, že:
• budete rozvíjet důvěru k mateřské škole;
• jste schopni akceptovat, že vaše dítě je jen jedním mezi ostatními ve skupině;
• nebudete prosazovat podporu jen pro své vlastní dítě bez ohledu na ostatní;
• se naučíte prostřednictvím spolupráce rodičů podporovat všechny děti, nebo že jako člen rady školy budete podporovat zájmy všech dětí a rodičů.

Každý nový začátek znamená také rozloučení s tím, co je důvěrně známé. S tím jsou u dětí i rodičů spojeny silné city. Ty lze zřetelně pozorovat při ranním loučení. Pokud jste nejistí, hledejte radu a podporu u učitelky. Žádný strach z loučení a žádný strach z toho, že to hned od prvního dne nebude bez problémů! Vaše dítě poroste, bude jistější a sebevědomější, bude dítětem z mateřské školy, které svůj každodenní pobyt dobře zvládne a vytěží z něho co nejvíce.

Článek byl převzat z www.rodina.cz

Myšlenky k zamyšlení.

19 přikázání Marie Montessori pro rodiče

Maria Montessori vytvořila krátká přikázání-připomenutí pro rodiče. Jsou jednoduchá, ale když se nad každým z nich zamyslíte, objevíte moudrost mnohadílných knih v několika slovech. Budete-li číst alespoň jednou za rok tento krátký seznam, mohou se vaše vztahy s dětmi dostat na kvalitativně novou úroveň a vaše dítě vyroste v rozvinutou a harmonickou osobnost.

1.     Je-li dítě často kritizováno, učí se odsuzovat.

2.     Je-li dítě často chváleno, učí se hodnotit.

3.     Je-li dítěti předváděna agresivita, učí se prát.

4.     Jedná-li se s dítětem poctivě, učí se spravedlivosti.

5.     Pokud se dítěti často smějí, učí se nesmělosti.

6.     Jestliže dítě žije s pocitem bezpečí, učí se věřit.

7.     Dostává-li dítě často vynadáno, naučí se pocitu provinilosti.

8.     Pokud je dítěti často dáváno zapravdu, učí se mít k sobě dobrý vztah.

9.     Dáváme-li dítěti často najevo shovívavost, naučí se být trpělivé.

10. Budeme-li dítě často povzbuzovat, získá sebedůvěru.

11.  Žije-li dítě v přátelské atmosféře a cítí se potřebné, naučí se nalézat v tomto světě lásku.

12. Nemluvte o dítěti špatně – ať je přítomno nebo ne.

13. Soustřeďte se na rozvoj toho dobrého v dítěti, aby pro to špatné nezbylo místo.

14.Vždycky poslouchejte a odpovídejte dítěti, které na vás mluví.

15.Važte si dítěte, které udělalo chybu a dokáže ji hned nebo o něco později napravit.

16. Buďte připraveni pomoci dítěti, které ještě hledá a snažte se být nepozorováni tím, které už nalezlo.

17. Pomáhejte dítěti osvojit si to, co si neosvojilo dříve. Pomáhejte mu a naplňte přitom okolí starostlivostí, zdrženlivostí, tichem a láskou.

18. Když jednáte s dítětem, dodržujte vždycky ty nejlepší způsoby – dávejte mu to nejlepší, co je ve vás samých

Dvacatero vzkazů rodičům od jejich dětí

1. Nerozmazlujte mně
Vím dobře že bych neměl dostat všechno oč si řeknu – já vás jen zkouším

2. Nebojte se být přísní a pevní.
Mám to raději – cítím se bezpečněji.

3. Nedovolte, abych si vytvořil špatné návyky.
Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte.

4. Nedělejte ze mě menšího než jsem.
Nutí mně to, abych se choval nesmyslně jako „velký“.

5. Nehubujte, nenadávejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti.
Daleko víc na mně zapůsobí, když se mnou promluvíte v klidu a soukromí.

6. Nevnucujte mi, že mé chyby jsou těžké hříchy.
Nabourává to můj smysl pro hodnoty.

7. Nenechte se příliš vyvést z míry, když řeknu, že vás nemám rád.
Nejste to vy, koho nenávidím, ale vaše moc, která mě ohrožuje.

8. Nechraňte mně před všemi následky mého chování.
Potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolest.

9. Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám.
Dokáži se s nimi vyrovnat sám.

10. Nesekýrujte mně.
Musel bych se bránit tím, že budu „hluchý“ a budu dělat mrtvého brouka.

11. Nedávejte ukvapené sliby.
Pamatujte si, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují.

12. Nezapomínejte, že se někdy nedokáži vyjádřit tak, jak bych chtěl.
Nejsem proto někdy zcela přesný a není mi rozumět.

13. Nepokoušejte nadměrně mou poctivost.
Dostanu strach a pak lžu.

14. Nebuďte nedůslední.
To mě úplně mate.

15. Neříkejte mi, že mě nemáte rádi, i když někdy dělám příšerné věci.

16. Neříkejte, že mé obavy a strach jsou hloupost.
Pro mě jsou hrozivě skutečné a hodně pro mě znamená, že se mi snažíte porozumět.

17. Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní.
Hrozně mě šokuje, když zjistím, že tomu tak není.

18. Nikdy si nemyslete, že je pod vaši důstojnost se mi omluvit.
Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává ještě vřelejší.

19. Nezapomínejte, jak rychle dospívám.
Je to určitě těžké se mnou držet krok, ale prosím – snažte se.

20. Nezapomínejte, že nemohu dobře vyrůstat bez spousty lásky a laskavého porozumění.
Ale to vám nemusím říkat, že ne?

Vážení a milí rodiče, ale i prarodiče…..
Pokusím se, promluvit k Vám ústy Vašeho milovaného dítěte.

„Nebuďte nedůslední, to mě úplně mate“.

Všimněte si! Dítě říká, že ho to mate.
Neříká, že ho to kazí, špatně vychovává. Neříká to proto, že samo neví co je to „zkažené, nevychované dítě“.
Až se jím stane, budou to vidět a hodnotit všichni okolo, ale ono samo ne. Bude si myslet, že je to tak v pořádku. A Vy budete zklamáni, jak se to stalo, že vy zrovna máte takové špatné dítě.
Stalo se to proto, že jste své dítě neochránili před svojí nedůsledností a pohodlností.
Dávejte sliby a zákazy velmi uváženě. Zakazujete a přikazujete – je to vaše povinnost! Vysvětlujte proč tak a tak činíte a proč je nutno, aby se dítě podřídilo. Nazakazujte z pohodlnosti a nebraňte tím dětské zvídavosti.
Vždy však trvejte na splnění všeho ze strany dítěte tak, jak jste stanovili. Buďte laskaví a pevní.
Velmi svému dítěti pomůžete. Naučíte jej držet slovo a budou-li Vaše příkazy a omezení vždy logické, naučíte dítě samostatnosti v rozhodování v budoucnu, dospělosti, kdy člověk musí poznat, zda příkaz, či omezení má logiku a on se podřídí, či nikoli. Potom se rozhodne správně.